pátek 19. června 2015

Šlápneme do pedálů 2

Cyklotrasa 47 km (Start - Smržovka, Jelení Kout)

Jizerská magistrála / Hrabětice kaplička, Josefodolská přehrada, Nová louka, Hřebínek, Smědava, Soušská přehrada, Desná, Tanvald


Hrabětice kaplička - parkoviště

Placené parkoviště pro osobní automobily 80 (léto) až 180 (zima) parkovacích míst přímo u nástupu na Jizerskou magistrálu - běžkařské, turistické a cyklistické trasy.



Ideální výchozí místo pro výlety v Jizerských horách a procházky po okolí (Josefodolská přehrada, údolí říčky Kamenice, rozhledny Královka a Slovanka, Prezidentská chata, Šámalova chata, sklářské muzeum Kristiánov…). Poloha 800 m n.m. znamená, že jste ty největší kopce zdolali autem a teď vás čeká jen mírnější převýšení.



Přírodní rezervace - Nová louka

Nová louka je významnou křižovatkou letních i zimních turistických cest. Samota leží blízko Bedřichova a poblíž Blatného potoka. Jedinou zachovalou a dnes stojící stavbou z dřívější osady je známá Šámalova chata. Dříve sloužila jako panský dům, později jako lovecký zámeček a mezi světovými válkami jí obýval prvorepublikový kancléř Přemysl Šámal. Dnes je určena výhradně turistům, kteří se mohou občerstvit ve zdejší restauraci či zde i přespat. V blízkosti se nachází přírodní rezervace Nová louka, která chrání především místní rašeliniště.




Vyhlídka - Krásná Máří

Vyhlídková skála Krásná Máří je nedaleko Jizerské magistrály. Tvoří ji několik skalních plošin v přibližné nadmořské výšce 900 m. Jméno získala na památku stejnojmenné rudné štoly z roku 1582, ražené kdesi pod ní. Z vyhlídky se otevírá nádherný pohled na celé Frýdlantsko, na město Hejnice s bazilikou Navštívení Panny Marie, na skály Ořešníku a Štolpichu a do údolí horního toku říčky Smědé. Přístup z magistrály je po skalních schodech a stupních, výhledová místa jsou jištěna zábradlím.


Rašeliniště - Na Čihadle

Vrcholové rašeliniště "Na Čihadle" je známou přírodní rezervací Jizerských hor nacházející se 980 metrů nad mořem v sedle mezi Smědavskou horou a Černou horou. Na ploše 4 hektarů zde byla vyhlášena v roce 1987. Jméno místa, které se nachází na rozvodí Severního a Baltského moře, pochází od tradiční obživy obyvatelů Jizerských hor - čižby neboli ptáčnictví. Malí a zpěvní ptáci jako jikavci, čečetky, brkoslavové, kvíčaly a další končili na talíři ještě dlouho po roce 1872, kdy byla čižba zakázána z důvodu ochrany ptactva.



První vyhlídková dřevěná věž byla Na Čihadle postavena dobrovolnými strážci v listopadu 1976 a svému účelu sloužila do 90. let minulého století, kdy byla pro svůj špatný stav stržena. Novou vyhlídkovou věž o výšce cca 4 metry (se 16 schody) zde v roce 1999 zbudovala Společnost pro Jizerské hory a Správa CHKO Jizerské hory v rámci programu „Stabilizace rašelinišť náhorní plošiny Jizerských hor Na Čihadle, Na Kneipě a U Posedu“. Slavnostně byla zpřístupněna 9. června 2000. Drsné klima však zapříčinilo rychlejší konec i této věže. Vyhlídka byla navíc v posledních letech svého provozu značně omezena díky okolním stromům. Osud věže se naplnil v srpnu 2011, kdy musela býta zbořena. Zároveň byl připraven projekt na její obnovu na nedalekém výhledově příznivějším místě.



Současná patrová dřevěná rozhledna byla navržena sdružením projektantů Toinsta z Jablonce nad Nisou. Výstavbu provedli členové Jizersko-ještědského horského spolku během několika dnů z dílů, které přes zimní období vyrobili pod vedením svých mistrů učni ze Střední školy strojní, stavební a dopravní v Liberci. Jako stavební materiál byl použit dub (dřívější předchůdkyně byly vystavěny ze smrkového dřeva), který by měl zaručit delší životnost rozhledny, a to minimálně čtvrt století.



Obnova vyhlídky byla součástí projektu „Obnova návštěvnické infrastruktury v CHKO Jizerské hory“ financovaného z Operačního programu Životní prostředí a z prostředků společnosti Lesy ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor a statutárního města Liberec. Celkové náklady na veškerá opatření v rezervaci Na Čihadle činily 720 tis. Kč, z toho vlastní vyhlídková plošina stála asi 230 tis. Kč. Slavnostně byla pro turisty otevřena ve čtvrtek 19. července 2012.





Občerstvení - Smědava

Horská chata Smědava (německy Wittighaus) leží v nadmořské výšce 847 m u sezónně otevřené Smědavské silnice (následně Soušské silnice), která překonává hřeben Jizerských hor mezi Hejnicemi a osadou Souš u Soušské přehrady. Chata leží zhruba mezi vrcholy Jizera (1 122 m) a Plochým vrchem (939 m) v blízkosti Černých jezírek a rašelinišť Jizery.Horská chata Smědava tak má doslova strategickou polohu v nitru Jizerských hor. První chata tady byla postavena již v roce 1841, přesně o půlstoletí později byla k chatě přivedena i silnice. Původní chata však vyhořela v roce 1932. Ta dnešní stavba pochází až z roku 1935.V létě 2014 prošla horská chata významnou údržbou. Výsledkem je návštěvníkům a hostům vstřícná a komfortní samoobslužná restaurace s rozsáhlým výběrem vlastních specialit ze Smědavy. Z restaurace zmizely nekonečné fronty na výdeji nápojů a objednávání jídel stejně, jako nedůstojné sociální zázemí. Ve vlastní restauraci je nyní k dispozici 110 míst k sezení. Za pěkného počasí se nabízí příjemné posezení na terase s kapacitou 120 osob.




Soušská přehrada

Údolní přehrada Souš byla postavena roku 1915 na říčce Černá Desná. Její hráz je sypaná, vysoká 21 m a dlouhá 364 m. Vodní hladina zabírá plochu kolem 86 hektarů. Jméno dostala podle osady Souš, jejíž část se dnes nachází pod hrází. Přehrada byla roku 1974 přeměněna na reservoár pitné vody pro Jablonecko, Tanvaldsko a Železnobrodsko. Koupání a rybolov jsou tady proto zakázány a okolí je přísně chráněno. Kolem Souše vede opravená Soušská silnice, po které se mohou osobní automobily dostat přes Smědavu až do Bílého Potoka a Hejnic na druhé straně hor, ovšem jen během letní sezóny od května do října. V zimě je silnice uzavřena. Trasa ze Soušské přehrady na Smědavu je také vyhlášená pro jízdu na kolečkových bruslích.







Žádné komentáře:

Okomentovat